V České republice funguje hned několik úvěrových registrů. Asi nejznámějším z nich je registr dlužníků SOLUS, v tomto článku se ale zaměříme na méně známý, přesto ale velmi důležitý registr BRKI, neboli bankovní registr klientských informací. K čemu je určený, kdo jej provozuje, které banky jej využívají a jaké informace jsou v něm obsaženy? Na všechny tyto dotazy najdete odpověď v našem článku.
K čemu slouží bankovní registr BRKI?
Bankovní registr klientských informací je určený – jak už koneckonců napovídá jeho název – pro databázi úvěrových smluv mezi bankami a jejich klienty. Nejedná se v něm tedy o žádné informace o dluzích od nebankovních společností, BRKI se zabývá výhradně fyzickými osobami, které čerpaly, čerpají nebo měly zájem o nějaký bankovní úvěrový produkt.
Registr BRKI obsahuje nejen negativní informace (např. když klient řádně nesplácel svoji půjčku), ale i ty pozitivní. Nejde tedy o registr dlužníků, kde by zápis znamenal že dotyčná osoba nesplácela úvěr řádně, ale může hrát i pozitivní roli v tom smyslu, že pokud jste čerpali nějaké bankovní půjčky a spláceli je včas, budete to pro vás plus a v případě nové žádosti budete mít o to vyšší šanci na její schválení.
Provozovatel bankovního registru
Provozovatelem bankovního registru klientských informací je akciová společnost Czech Banking Credit Bureau (CBCB). Tato firma byla založena čistě za účelem provozování tohoto registru a do obchodního rejstříku byla zapsána v roce 2000. Vlastníkem společnosti CBCB je pět velkých bank, které stály u zrodu bankovního registru.
Které banky tento registr založily?
Zakládajícími bankami a zároveň také akcionáři bankovního registru klientských informací jsou (v abecedním pořadí) Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Komerční banka, MONETA Money Bank (bývalá GE Money Bank) a UniCredit Bank. Sídlo společnosti CBCB se nachází v Praze 4 na adrese Na Vítězné pláni 1719/4, na její webové stránky se můžete podívat pod odkazem www.cbcb.cz.
Které další finanční instituce bankovní registr využívají?
Informace z bankovního registru BRKI ale nevyužívá pouze pětice zakládajících členů – přístup do něj mají i další bankovní instituce a spořitelny působící na území ČR – konkrétně se jedná o Air Bank, BNP Paribas Personal Finance, Citibank, Českomoravskou stavební spořitelnu, Equa bank, Expobank, Fio banku, Hypoteční banku, ING Bank, mBank, Modrou pyramidu, Oberbank, Raiffeisen stavební spořitelnu, Raiffeisenbank, Sberbank, Stavební spořitelnu České spořitelny, Všeobecnou úverovou banku, Waldviertler Sparkasse, Wüstenrot hypoteční banku a Wüstenrot stavební spořitelnu.
Informace o klientech, které jsou v registru zahrnuty
V registru BRKI jsou obsaženy výhradně informace o smluvních vztazích mezi jednotlivými bankovními institucemi a jejich klienty – jsou v nich jak pozitivní, tak i negativní záznamy, které tak vypovídají o tom, jak moc je dotyčná osoba důvěryhodná a bonitní. Díky aktuálním, ale i historickým záznamům v databázi si tak mohou banky udělat lepší představu o žadateli a registr BRKI jim tak usnadní rozhodnutí, zda dané osobě půjčku či jiný úvěrový produkt schválit či zamítnout.
Další registry dlužníků v České republice
Vedle bankovního registru BRKI je v Česku ještě několik dalších úvěrových registrů. Konkrétně se jedná o již zmíněný SOLUS (zkratka znamená Sdružení na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelům), dále pak CRU (Centrální registr úvěrů, jenž je spravován Českou národní bankou) nebo NRKI (Nebankovní registr klientských informací, jeho stránky si můžete prohlédnout na adrese www.cncb.cz).
