Jedním z důležitých pojmů, s nimiž se můžeme setkat v souvislosti s bankovními i nebankovními půjčkami, je smluvní pokuta. V tomto textu si její význam rozebereme trochu podrobněji.
Co přesně znamená pojem smluvní pokuta?
Smluvní pokuta patří k právním nástrojům (je součástí občanského i obchodního práva) a je jednou ze základních forem zajištění závazku, resp. slouží k tomu, aby dlužník řádně splnil svoji povinnost, kterou mu ukládá smlouva. Například u nebankovní půjčky.
Hlavní funkce smluvní pokuty
Smluvní pokuty mají v zásadě tři základní funkce:
- preventivní (hrozba pokuty nutí dlužníky, aby svůj závazek uhradili včas)
- sankční (pokud k udělení pokuty dojde, musí dlužník zaplatit příslušnou částku)
- kompenzační (věřiteli slouží pokuta jako náhrada – kompenzace za splátky, které nebyly včas uhrazeny).
Způsob určení smluvní pokuty
Stanovit částku a přesné podmínky, kdy dojde k uplatnění smluvní pokuty, jde dvěma způsoby – ústně nebo písemně. Věřitel si samozřejmě může vybrat kteroukoli z obou variant, u ústní domluvy pak ale může mít problémy dokázat, že je skutečně platná. V praxi se tak nejčastěji používá písemně sjednaná smluvní pokuta, která je uvedena přímo v úvěrové smlouvě.
Dva typy smluvních pokut
Smluvní pokuty se dají rozdělit do dvou základních druhů – na narůstající a jednorázové:
- narůstající v čase – běžný typ sankce u řady půjček, v situaci, kdy dlužník svůj úvěr nesplácí, pokuta se mu postupně zvyšuje, obvykle v řádu procent z dané částky. Ve výsledku pak mohou náklady na pokutu i výrazně převýšit samotný původní dluh.
- jednorázová – v případě, že dlužník nesplní smluvní požadavek, může mu být uložena jednorázová sankce podle platné smlouvy
Smluvní pokuta v úvěrové smlouvě
Smluvní pokuta u písemných úvěrových smluv nevyplývá automaticky přímo ze zákona, aby tedy mohla platit, musí být vždy uvedena přímo ve smlouvě. Podle aktuálního zákona ale smlouva nemusí obsahovat přímo termín smluvní pokuta – důležité je, aby bylo ze smlouvy jasné a zřetelné, o co se jedná a že právo na tuto pokutu vyplývá z porušení smlouvy ze strany věřitele.
Rozdíl mezi smluvní pokutou a úrokem z prodlení
Smluvní pokuta není totéž co úroky z prodlení, je mezi nimi celá řada rozdílů. Zatímco úrok z prodlení patří mezi zákonné nástroje, smluvní pokuta ze zákona nevzniká – vždy tak musí být jasně definována přímo v dané úvěrové smlouvě. Další odlišnost spočívá v tom, k čemu se obě věci vztahují a jakou mají formu – zatímco úrok z prodlení se váže výhradně k peněžitým závazkům a stejně tak i jeho forma musí být vždy pouze peněžitá, smluvní pokuta se může týkat i nepeněžitých dluhů a i její forma nemusí být vždy peněžitá. Jedním z rozdílů je pak také vztah k pohledávce – úrok z prodlení je její součástí, oproti tomu smluvní pokuta je samostatnou pohledávkou. Přesnou definici obou pojmů pak vymezuje občanský zákoník, konkrétně pak jeho paragraf 1970 (u úroku z prodlení) a paragraf 2048 (u smluvní pokuty).
Nejčastější dotazy ke smluvním pokutám:
Může být výše smluvní pokuty neomezená, nebo se proti ní lze odvolat?
Smluvní pokuta musí být ze zákona vždy přiměřená – pokud vám tedy byla vyměřena sankce a domníváte se, že je přehnaně vysoká, můžete se obrátit na příslušný soud. Ten pak celou situaci posoudí a může rozhodnout o snížení smluvní pokuty na nižší částku.
Když zaplatím smluvní pokutu, už pak nemusím doplatit původní dluh?
Ne, uhrazením této pokuty vám nezaniká povinnost doplatit váš stávající závazek.
Může být smluvní pokuta uhrazena i jinou než peněžní formou?
Ano, je možné ji sjednat např. v naturáliích (např. firma může pokutu splatit svým zbožím).
