Také letos se minimální mzda výrazně zvyšuje. Jaký to bude mít vliv na zaručenou mzdu, jaký je předpoklad růstu na další roky a jaká jsou negativa minimální mzdy?
Výsledné navýšení bylo kompromisem
Tak jako každý rok, i loni probíhala jednání tripartity (vláda + odbory + zaměstnavatelé) o tom, jak se změní minimální mzda. Zaměstnavatelé navrhli nárůst o 700 Kč, odboráři chtěli 1 650 Kč a ministerstvo práce navrhlo tři varianty – 1 150 Kč, 1 350 Kč a 1650 Kč. Protože se tripartita nedohodla, rozhodnutí učinila vláda a výsledkem byl nakonec kompromis – minimální mzda oproti roku 2019 narostla o 1 250 Kč.
Poslední roky je nárůst minimální mzdy velmi strmý
Tento nárůst znamená, že aktuálně činí v ČR minimální mzda 14 600 Kč, což je při pohledu zpět skutečně vysoká částka. Nárůst za poslední roky je obrovský – ještě v roce 2016 činila minimální mzda jen 9 900 Kč, o rok později rovných 11 000 Kč, v lednu 2018 12 200 Kč, loni 13 350 Kč a letos již zmíněných 14 600 Kč. Minimální mzda tak roste doslova raketovým tempem a jen tak pro zajímavost – zatímco minimální hodinová mzda v roce 2015 činila 55 Kč, dnes už dělá 87,30 Kč.
Ve srovnání s jinými zeměmi Evropy je ale česká minimální mzda stále spíše nižší – vyšší je např. v Řecku, Polsku, na Litvě nebo i na Slovensku, naopak nejnižší ji mají v rámci EU v Bulharsku. Je ale třeba říct, že oproti jiným zemím u nás roste velmi rychlým tempem.
S minimální mzdou souvisí také zaručená mzda
Za minimální mzdu ve skutečnosti pracuje naprosto zanedbatelné množství lidí. Velmi podstatnou informací, kterou si ale bohužel mnoho lidí neuvědomuje je fakt, že na minimální mzdu je přímo navázaná také zaručená mzda. Ta se dělí hned do osmi skupin podle toho, v jakém oboru zaměstnanec pracuje. Pouze v první skupině je zaručená mzda 14 600 Kč, ve druhé už 16 100 Kč, ve třetí 17 800 Kč a tak to postupuje dále až po osmou skupinu, kde zaručená (tedy nejnižší mzda) činí 29 200 Kč (o 2 500 Kč více než loni). Vždy se předpokládá zaměstnání na plný pracovní úvazek, tedy na 40 hodin týdně.
Pokud jde o příklady profesí v jednotlivých skupinách, tak do té první patří např. uklízečky nebo někteří skladníci, do druhé popeláři, dělníci, řemeslníci či školníci, do třetí zedníci, instalatéři, ale i barmani, pokladní nebo číšníci. Naopak do nejvyšších skupin patří lékaři, farmaceuti, programátoři apod. (sedmá skupina) a makléři nebo finanční či obchodní ředitelé (osmá skupina).
Předpoklad růstu pro další roky
Je velkým otazníkem, jak se bude situace vyvíjet v následujících letech. Minimálně pro příští rok se ale vzhledem ke složení vládní koalice (a volbám) dá téměř s jistotou předpokládat, že minimální mzda opět výrazně naroste. V tuto chvíli je ale předčasné předjímat konkrétní částky, o nich se bude diskutovat až ve druhé polovině roku. Téměř s jistotou lze ale predikovat, že částka přesáhne hranici 15 000 Kč, k čemuž by mimochodem mělo dojít i u průměrného důchodu (ten letos činí cca 14 400 Kč).
Růst minimální mzdy působí zdánlivě dobře, má ale svá úskalí
Pro spoustu lidí znějí zprávy o zvýšení minimální mzdy skvěle. Na první pohled je to logické – lidé si řeknou, že je dobře, že ti nejchudší dostanou přidáno. Realita je ale mnohem složitější. Jedním z aspektů, o kterých už mnoho lidí neví, je již zmíněná zaručená mzda, kvůli níž jsou tak dopady na zaměstnavatele velmi citelné. Dalším argumentem proti minimální mzdě je pak skutečnost, že pro řadu zaměstnavatelů se při růstu minimální mzdy jednoduše nevyplatí některé lidi zaměstnat a ti pak přijdou o práci. Důsledkem neustálého extrémního zvyšování minimální mzdy může být také přechod k automatizaci práce – firmy si místo lidí pořídí stroje, které jim práci vykonají levněji a lidé o místo přijdou.
I letošní rok tak přináší výrazné navýšení minimální a tím pádem i zaručené mzdy. Uvidíme, jak se na růstu pro příští rok podepíše současný nouzový stav kvůli koronaviru, dá se ale určitě předpokládat její další růst.
