U některých bankovních a nebankovních půjček je jejich poskytnutí podmíněno zástavou. Obvykle se jedná o zástavu nemovitosti, pojem zástavní právo je ale mnohem širší a patří do něj i celá řada dalších věcí. V tomto článku si o zástavních právech řekneme něco bližšího.
Vysvětlení pojmu zástavní právo
Zástavní právo je prostředkem, který slouží k zajištění dluhu pro případ, že dlužník nebude schopný svůj závazek včas a řádně splatit. V případě, že k takovéto situaci dojde, může být předmět zástavy zpeněžen a z jeho prodeje tak věřitel získá peníze, které mu dlužník nedokázal uhradit. V praxi se s tímto právem setkáváme zejména u vyšších úvěrů – ty mohou být zajištěny nemovitostí, která slouží jako záruka, že dlužník bude svoji půjčku včas a řádně splácet. Pokud ale nebude, nemovitost propadne věřiteli a dlužník o ni nenávratně přijde.
Co vše může být použito jako zástava?
U již zmíněných půjček se běžně setkáváme se zástavou v podobě nemovitého majetku – může se jednat nejen o domy nebo byty, ale také o pozemky, rekreační objekty (chaty či chalupy), kancelářské prostory, garáže apod. Může jít ale i o nemovitost ve vlastnictví třetí osoby, která je ochotná takto ručit, případně o nemovitost, která je teprve rozestavěná.
V běžném životě se mnoho lidí setká také se zástavou ve formě movité věci – např. když si někdo potřebuje půjčit peníze, může jít do zastavárny a použít jako zástavu např. mobilní telefon, televizi či jinou elektroniku, případně jiné cennosti.
Vedle těchto nejznámějších případů lze ale v některých případech jako zástavu použít i různé pohledávky, cenné papíry, ochranné známky, obchodní podíly apod. Vždy se ale musí jednat o něco, co bude v případě propadnutí možné zpeněžit.
Jak zástavní právo vzniká?
Ve většině případů dochází ke vzniku zástavního práva na základě písemné smlouvy, záleží ale na tom, o jaký typ zástavy se jedná. Např. u nemovitostí vznikne zástavní právo zápisem do katastru nemovitostí, u movitých věcí pak jejich odevzdáním věřiteli, případně do úschovy.
Trochu jiná situace je ale u tzv. nuceného zástavního práva – to nevzniká dobrovolně, ale na základě rozhodnutí příslušného orgánu právní moci (např. soudu, exekutora atd.).
Kdy dojde k zániku zástavního práva?
K zániku zástavního práva může dojít několika způsoby. Asi tím nejčastějším je zánik zajištěné pohledávky – tedy např. v případě půjčky zajištěné nemovitostí zanikne zástavní právo v momentě, kdy celý úvěr řádně splatíte. K dalším variantám zániku zástavního práva patří např. uplynutí doby na kterou bylo zřízeno, zánik samotné zástavy, písemná smlouva, nebo když se věřitel rozhodne tohoto práva vzdát.
Jakým způsobem probíhá výkon zástavního práva?
K výkonu zástavního práva dochází v situaci, kdy dlužník nesplácí svůj úvěr včas podle platné smlouvy. Samotný výkon pak může proběhnout buď formou zpeněžení zástavy (např. prodejem zastavené nemovitosti nebo jiného osobního majetku) nebo jejím propadnutím.
Druhy zástavního práva
Zákon rozlišuje různé druhy zástavního práva – nejčastějším druhem je smluvní zástavní právo, jež vzniká na základě smlouvy, která musí být vždy provedena v písemné podobě a musí v ní být přesně označena jak zástava, tak pohledávka. V posledních letech je hojně diskutované také exekutorské zástavní právo, jež může zřídit exekutor k uspokojení pohledávky věřitele. K dalším druhům pak patří soudcovské zástavní právo, podzástavní právo, zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu, uvolněné zástavní právo nebo pohyblivé zástavní právo.
