Ačkoliv se Česká republika upsala k přechodu k euru, ještě k tomu nedošlo. Vážně se o tom uvažovalo před 20 lety. Nakonec ale Česko zůstalo u koruny a od té doby se to nezměnilo. Jaké to pro Česko může mít důsledky?
Výměna eura za korunu, ke které se Česko upsalo před 20 lety, se dosud nekonala. Koruna nadále zůstává oficiální měnovou jednotkou platnou v České republice. Odmítání eura může být hodnoceno jak pozitivně i negativně. Jedno je jisté. Jakmile jednou definitivně přijmeme euro jakožto jednotnou měnu zemí patřících do Evropské unie, přijdeme o jedinečnou monetární politiku. Otázkou, zda je to dobře nebo špatně.
Od vstupu do Evropské unie uplynulo 20 let
To samé platí i pro závazek přijmout euro, k němuž se Česko oficiálně zavázalo v rámci vstupu do Evropské unie v roce 2003. Přistoupení k eurozóně bylo původně očekáváno někdy okolo let 2009 až 2010. Úspory, investice, i pohledávky a závazky měly být už několik let konvertovány do jednotné evropské měny euro.
Strategie přijetí eura však nebyla dosud naplněna. Zatímco před necelými dvaceti lety bylo přijetí eura žhavé téma, o němž se vedly diskuze a psaly studie, které hodnotily jeho přínosy a náklady, dnes už nikdo ani nezmiňuje, že by přijetí jednotné evropské měny mělo být v dlouhodobém zájmu republiky.
Přijetí eura blokují silné obavy z drahoty
Přijetí eura mezi lidmi vzbuzovalo a stále vyvolává velké obavy a nedůvěra. O posílení důvěry se pokoušela už před lety osvětová kampaň za přijetí eura, jejímž cílem bylo snížit obavy ze zdražování a naopak vyzdvihnout to, co nám všem jednotná měna může přinést, a že euro především znamená stabilitu, integraci a budoucí růst.
Bohužel místo očekávaného přechodu na euro, propukla globální finanční krize včetně krize eura a vše se rázem změnilo. Během následujících let až do současnosti se proměnilo euro, politika Evropské centrální banky (ECB) a výjimkou není ani odlišná politika České národní banky (ČNB).
Přijetí eura bylo mnohokrát odloženo a nakonec nebyl stanoven žádný další termín. O tom, kdy Česko vstoupí do takzvané eurozóny, se přestalo diskutovat, mluvit a nakonec i psát. Jako by to přestalo být v plánu.
Jak to bude s přijetím eura dál?
Následovaly roky relativního blahobytu a ekonomického růstu, které českou veřejnost jenom utvrzovaly v názoru, že s vlastní měnou bude Česku lépe. Loni se však ukázalo, že tyto prognózy nebyly zrovna nejjistější.
Uvolněná peněžní a úvěrová politika začala vytvářet inflační podhoubí. Poté propukla nová krize a přišel šok v podobě rychlého několikanásobného nárůstu inflace. Zdražilo vše - energie, pohonné hmoty, potraviny, dražší jsou i úvěry a hypotéky. Kupní síla značně klesla a za 500 Kč už nekoupíme zdaleka tolik jako před rokem.
Všeobecně se teď ví, že se s eurem v následujících letech stále nepočítá. Úvahy o euru jsou dlouhodobě u ledu a konvergenční kritéria nejsou a v nejbližší době nebudou plněna. Může za to údajně covid a také už rok trvající válka na Ukrajině. Závazek přijetí jednotné měny nicméně stále trvá. Můžeme jen doufat, že se vyplní prognózy ČNB, které pro rok 2025 předpovídají nízkou inflaci 2,1 %.
