Umět si vypočítat svoji čistou mzdu by mělo patřit k základním dovednostem každého ekonomicky aktivního člověka. Ne vždy tomu tak ale skutečně je. Kdo nechodil na školu, jejímž zaměřením byla ekonomie, zřejmě se s touto problematikou během svých studií téměř vůbec nesetkal, a tak nyní tápe. Zjistit, kolik peněz vám zaměstnavatel pošle na váš bankovní účet, není přitom tak obtížné, jak by se snad mohlo na první pohled zdát.
V dnešní době existuje na internetu spousta specializovaných stránek, kde si pomocí kalkulačky můžete svoji čistou mzdu vypočítat de facto během pár vteřin. Jedná se o poměrně spolehlivé a časově úsporné řešení.
Co když se ale nebudete moci dopočítat nebo vám kalkulačka zobrazí jinou částku, než která vám skutečně přišla na účet? Pak je někde něco špatně. Možná jste zapomněli na něco vy, možná pochybil zaměstnavatel. Právě pro tyto případy je dobré se v dané problematice umět zorientovat.
Nezapomeňte zahrnout své nepeněžní příjmy
Základním předpokladem pro výpočet čisté mzdy je, abyste věděli, kolik přesně činí váš hrubý výdělek. Pokud si nejste jisti, mrkněte na svoji pracovní smlouvu. Tato částka by tam měla být uvedena.
Pakliže máte k dispozici například služební vůz k soukromým účelům, je potřeba ke své hrubé mzdě připočítat jedno procento z jeho vstupní ceny, jelikož se jedná o takzvaný nepeněžní příjem. Pokud jezdíte vlastním automobilem, nic podobného pochopitelně řešit nemusíte.
Vaši hrubou mzdu (ať už navýšenou, či nikoliv) je následně nezbytné převést na mzdu superhrubou. Jak na to? Jednoduše ji vynásobte koeficientem 1,34. Superhrubá mzda totiž představuje navýšení o sociální a zdravotní pojištění, které za vás odvádí státu, respektive vaší pojišťovně zaměstnavatel. To činí 25 a 9 procent vašeho hrubého výdělku, v součtu tedy 34 procent.
Jakmile dostanete tuto superhrubou mzdu a zaokrouhlíte ji na celé stovky nahoru, můžete ji vynásobit číslem 0,15. Přesně tolik, tedy v procentuálním vyjádření (tedy 15 %), totiž činí aktuální sazba daně z příjmu.
Díky slevám ušetříte tisíce
Částka, která vám vyjde, nicméně ještě s největší pravděpodobností nebude konečnou, neboť jste nejspíš v práci podepsali prohlášení poplatníka k dani z příjmu, a máte tedy nárok minimálně na základní slevu na dani, slevu na poplatníka.
Tuto slevu lze uplatit podobně jako řadu dalších každý jednotlivý měsíc, přičemž její výše činí 2 070 korun. Mimo to je ale možné daň ponížit ještě o:
- slevu na 1. vyživované dítě ve výši 1 267 Kč měsíčně,
- slevu na 2. vyživované dítě ve výši 1 617 Kč měsíčně,
- slevu na 3. a každé další vyživované dítě ve výši 2 017 Kč měsíčně,
- slevu pro studenta 335 Kč měsíčně,
- slevu pro osoby zdravotně postižené 1 345 Kč měsíčně.
V rámci ročního zúčtování daně lze pak dále zahrnout:
- slevu na manžela/manželku ve výši 24 840 Kč ročně,
- slevu na umístění dítěte (tzv. školkovné) ve výši maximálně 12 200 Kč ročně,
- slevu na manžela/manželku s průkazem ZTP 49 680 Kč ročně.
Po započtení všech výše uvedených měsíčních slev, na něž máte nárok, konečně vypočítáte zálohu daně, kterou následně odvedete státu. Ta se vám odečte z vaší hrubé mzdy.
Ujistěte se, na které slevy máte nárok
V souvislosti se slevami na dítě je ještě potřeba zmínit, že je může uplatnit vždy pouze jeden z rodičů. Pokud dítě studuje, lze s touto daňovou úlevou počítat až do jeho 26 let věku. Je-li potomek navíc držitelem průkazu ZTP/P, sleva se zdvojnásobí.
Do stejného věku je možné případně využít také slevu na studenta. Navštěvujete-li prezenčně doktorské studium, tato hranice se zvyšuje o další dva roky.
Co se týče slevy na manžela/manželku, s tou můžete počítat ve chvíli, kdy jeho/její roční příjem nepřesáhne částku 68 tisíc korun.
Na školkovné stát poskytuje slevu maximálně do výše 13 350 za rok, platíte-li méně, uhradí vám skutečně vynaloženou částku.
Pojištění hradí obě strany
Jakmile od své hrubé mzdy odečtete měsíční slevy na dani, zbývá odečíst ještě odvody na sociální a zdravotní pojištění. Ty totiž hradí obě strany, tedy jak zaměstnavatel za vás, tak vy sami. A zatímco v případě firmy tyto platby představují 34 procent vaší hrubé mzdy, vy počítáte s procenty jedenácti. 6,5 procenta přitom připadá na pojištění sociální, zbytek, tedy 4,5 jde vaší zdravotní pojišťovně.
Těchto 11 procent následně opět odečítáte od své hrubé mzdy (případné navýšené o nepeněžní příjmy), přičemž ve chvíli, kdy tak učiníte, dostanete za normálních okolností konečně onu čistou mzdu.
Jestliže však v práci dostáváte například stravenky, je potřeba z jejich celkové hodnoty odečíst 45 procent, a o to následně opět ponížit vlastní čistou mzdu. Zbytek z jejich hodnoty si může zaměstnavatel dát do daňově uznatelných nákladů, a tak se vás týká pouze tato menší část.
Bohatí si na daních připlatí
Podařilo-li se vám vydělat více než 130 796 Kč za měsíc (v hrubém), vztahuje se na vás navíc ještě jedna nemilá povinnost, a sice takzvaná solidární daň. Její sazba činí 7 procent a vypočítáte ji ze své hrubé mzdy.
Ve skutečnosti někdy nemusíte platit vůbec nic
Po provedení ročního zúčtování daně je pak možné svoji daňovou povinnost dále zoptimalizovat. Odvedenou zálohu na daň z příjmu totiž kromě výše zmíněných slev můžete ponížit rovněž o některé odčítatelné položky. Ty zahrnují:
- úroky z hypotéky nebo poskytnutého úvěru ze stavebního spoření až do výše 300 tisíc korun za celou domácnost,
- až 24 tisíc korun, pokud si hradíte penzijní připojištění,
- až 24 tisíc korun, pokud si hradíte životní pojištění,
- členské příspěvky odborové organizaci, maximálně však 1,5 procenta zdanitelných příjmů a jen do tří tisíc korun za celé zdaňovací období,
- až 10 tisíc korun, pokud jste si během roku sami hradili studium či případné kurzy, zkoušky nebo školení, až 13 tisíc korun, jste-li osobou se zdravotním postižením, případně až 15 tisíc korun, jedná-li se ve vašem případě o těžký hendikep,
- dary, které jste věnovali fyzickým nebo právnickým osobám například na dobročinné účely, které zároveň přesahují hodnotu alespoň jednoho tisíce korun nebo dvou procent vašeho základu daně, maximálně však do částky rovnající se 15 procentům vašeho základu daně.
Jakmile tyto případné odčitatelné položky a roční slevy na dani vyčíslíte, může se snadno stát, že zjistíte, že zálohy, které jste během roku na daních zaplatily, byly zbytečné vysoké. V takovém případě vám pak vznikne daňový přeplatek, který vám finanční úřad posléze vyplatí nazpět.
Příklad na závěr
Paní Nováková vydělá 35 tisíc korun hrubého. Protože pracuje coby obchodní zástupkyně, firma jí poskytla služební vůz, který může zároveň využívat i k soukromým účelům. Pořizovací cena vozu byla 400 tisíc korun. Dále dostává od svého zaměstnavatele stravenky v hodnotě 100 korun. Má jedno dítě a manžela, jehož měsíční příjem je taktéž 35 tisíc korun hrubého, a zároveň doložila, že ten u svého zaměstnavatele daňové zvýhodnění na dítě neuplatňuje. Jaká bude její čistá mzda po započítání ceny stravenek, jestliže jí na tento typ příspěvku na jídlo vznikl v daném měsíci nárok celkem 18krát?
Hrubá mzda: 35 000
Hrubá mzda navýšená o 1 % z pořizovací ceny vozidla: 39 000
Superhrubá mzda: 52 260
Daňový základ: 52 300 (superhrubá mzda zaokrouhlená na celé stovky nahoru)
Záloha na daň z příjmu: 52 300 * 15 % = 7 845
Slevy na dani: 2 070 (sleva na poplatníka) + 1 267 (sleva na jedno vyživované dítě)
Výše zálohy po uplatnění slev: 7 845 – 2 070 – 1 267 = 4 508
Sociální a zdravotní pojištění: 6,5 % z 39 000 + 4,5 % z 39 000 = 4 290
Čistá mzda: 35 000 – 4 508 – 4 290 = 26 202
Čistá mzda po započtení stravenek: 26 202 – 18 * 100 * 45 % = 25 392
Čistá mzda paní Novákové bude po započtení všech výše uvedených faktorů činit 25 392 korun.
