Výši starobního důchodu nejvíce ovlivňuje celková doba pojištění. Každý další rok pojištění při výpočtu penze hraje významnou roli. Výjimku představuje pouze několik životních etap, které dobu pojištění a tím pádem i výši starobního důchodu nezvyšují.
Český senior získává nárok na starobní penzi pouze tehdy, pokud jeho minimální doba pojištění nebyla nižší než 35 let. Čím je doba pojištění delší, tím vyšší měsíční starobní důchod obdrží. Která období v životě se do celkové doby pojištění nezapočítávají?
Studium
Od roku 2010 nepatří doba studia mezi takzvané náhradní doby pojištění pro výpočet důchodu. To znamená, že nezvyšuje výši penze. Pokud si však studující během studia vydělává a je účastníkem českého systému nemocenského pojištění, je to s ohledem na výši jeho budoucího starobního důchodu přínosné.
Pasivní příjmy
Osoby, kteří nepracují, ani nepodnikají, ale žijí z pasivních příjmů, mezi které patří kapitálový majetek nebo příjmy z nájmu, jsou povinni podávat daňové přiznání. Jsou-li jejich pasivní příjmy vysoké, musí odvádí daň z příjmů fyzických osob. Nicméně toto období se nepočítá do doby pojištění.
Řešením je účast na dobrovolném důchodovém pojištění. Přihlášku musí dotyčný podat na místně příslušné pobočce OSSZ. V roce 2023 by jako minimální dobrovolné důchodové pojištění platil 2 823 Kč měsíčně.
Příjmy z dědictví
Pokud občan své veškeré životní náklady financuje z dědictví, nemá de facto žádné vlastní příjmy. Nesplňuje tedy žádnou z podmínek pro započítání daného období jako náhradní doby pojištění, a proto se ani toto období nepočítá do doby pojištění. Jedinou možností je účast na dobrovolném důchodovém pojištění.
Práce na DPP nebo DPČ do limitu
Do doby pojištění se formou zaměstnání pro výpočet starobního důchodu počítá doba, kdy je z hrubé mzdy zaměstnance odváděno sociální pojištění. Sociální pojištění se odvádí i z hrubé mzdy zkráceného úvazku a pracovních dohod ale jen v případě nadlimitní výše hrubého měsíční platu (u DPP je to 10 001 Kč a více a u DPČ 3 999 Kč a více). Lidem, kteří pracují na pracovní dohody do limitu, toto období nezvyšuje dobu pojištění.
Péče o dítě starší 4 let
V případě celodenní péče o malé dítě se jako náhradní doba pojištění započítává pouze doba péče o dítě do věku 4 let. Pokud je jeden z rodičů dál v domácnosti a pečuje o dítě či děti i poté, co přesáhnou věk 4 let, se tato péče pro důchodové účely už nehodnotí.
U zdravotního pojištění je to trochu jinak. Stát je hradí i za občany, kteří pečující o jedno dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let. Hodí se rovněž vědět, že výchova dětí je od ledna 2023 zohledněna zvýšením důchodu v podobě výchovného. Za každé vychované dítě se starobní důchod zvedne o 500 Kč.
Dlouhodobá evidence na Úřadu práce
Náhradní dobou pojištění pro důchodové účely může být brána i evidence na Úřadu práce avšak jen po dobu, kdy občanovi náleží podpora v nezaměstnanosti či rekvalifikaci, a poté maximálně po dobu 3 let, kdy už na podporu v nezaměstnanosti nemá nárok. Toto období se hodnotí zpětně. Do 55 let se započítává v rozsahu jednoho roku. Delší evidence na Úřadu práce má na výši penze negativní vliv.
Předčasný důchod a předdůchod
Nastoupí-li senior do předčasného důchodu a pobírá předdůchod, přijde tím o další roky do výpočtu řádného měsíčního starobního důchodu. Zdravotní pojištění ale za něj stát platí.
