Většina lidí ví, že daňové přiznání podávají osoby samostatně výdělečně činné neboli OSVČ. Jak je to u OSVČ, kteří se přihlásili k nové paušální dani a za jakých okolností musí daňové přiznání podat zaměstnanec?
Co říká o povinnosti podání daňového přiznání legislativa
Podle § 38g zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů je daňové přiznání povinen podat každý s ročními příjmy nad 15 000 Kč (pro rok 2023 už bude platit nový limit 50 000 Kč). Do této částky se nepočítají osvobozené příjmy a příjmy daněné srážkou dle zvláštní sazby dle § 36 stejného zákona.
Podat daňové přiznání platí také pro osoby, které mají vedle příjmu za závislé osoby další příjmy, které přesahují 6 000 Kč (pro rok 2023 už bude platit nový limit 20 000 Kč). Opět to neplatí pro osvobozené příjmy a příjmy daněné srážkou dle zvláštní sazby.
Přiznání musí podávat i podnikatelé, kteří vykazují daňové ztráty, a osoby, u kterých došlo k vyplacení pojistného plnění ze soukromého životního pojištění. Dále se to týká lidí, u nichž došlo k zániku penzijního připojištění se státním příspěvkem, a tudíž musí dodanit uplatněné odpočty, o něž se v minulosti snižoval daňový základ za 10 let zpětně (podrobnosti v zákonu o daních z příjmů).
Kdy musí podat daňové přiznání podávat zaměstnanci
Zaměstnanci platí daň z příjmů fyzických osob každý měsíc, odvádí ji ale zaměstnavatel, který následující rok provede zúčtování daně. Až na několik výjimek zaměstnanci daňové přiznání podávat nemusí.
Mezi takové výjimky patří zaměstnanec, jež v uplynulém roce pracoval současně pro dva a více zaměstnavatelů a nejméně u dvou byla odvedena zálohová daň. Zaměstnanci musí přiznání podat také v případě jiných zdanitelných příjmů, například z vedlejší podnikatelské činnosti, pronájmu nemovitosti a jiné, jde-li o příjem vyšší než 6 000 Kč.
Platí to také pro příležitostné příjmy, jejichž celková výše během roku přesáhne částku 30 000 Kč, případně přijetí daru, u něhož nelze uplatnit osvobození od daně. Stejně tak se na ně vztahuje situace, kdy předčasně ukončí penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření či životní pojištění a musí dodanit uplatněné odpočty 10 let zpětně.
Dále existují situace, kdy se zaměstnanci podat daňové přiznání vyloženě vyplatí. Týká se to případů, kdy zaměstnavateli včas nedodali podklady a ztratili by nárok na nezdanitelné části základu daně a daňové slevy, a případu, kteří pracovali část roku a tudíž mají nárok na slevu na poplatníka za celý rok. Podobně se podání přiznání může vyplatit studentům a rodičům na mateřské či rodičovské pracujících část roku.
OSVČ v režimu paušální daně a daňové přiznání
Paušální daň vznikla za účelem zjednodušení administrativy pro drobné živnostníky. Za běžných okolností se jich povinnost podávat daňové přiznání netýká.
Podat jej musí pouze v případě, že v uplynulém roce měly jiný příjem přesahující 15 000 Kč, kterého se netýká osvobození od daně (pro rok 2023 už bude platit limit 50 000 Kč). Nejčastěji se jedná o příjem z kapitálového majetku, příjem z nájmu a takzvané ostatní příjmy.
Daňové přiznání musí také podat v případě, kdy bude mít příjem ze zaměstnání, které se nedaní srážkovou daní (např. práce na DPČ s příjmem nad 4 000 Kč měsíčně nebo DPP s příjmem nad 10 000 Kč měsíčně apod.).
Vedle toho existuje spousta situací, jež zakládají povinnost podat přiznání i při paušální dani a současně znamenají ukončení režimu paušální daně.
- příjmy podnikatele přesáhnou 2 000 000 Kč,
- se podnikatel stane plátcem DPH,
- se podnikatel stane společníkem veřejně obchodní společnosti nebo komplementářem v komanditní společnosti,
- bylo vůči podnikateli zahájeno insolvenční řízení,
- je podnikatel účastníkem důchodového pojištění v jiné zemi než v ČR,
- stal se z něj daňový nerezident, protože žij v cizině.
Ve všech případech je podnikatel povinen o konkrétní změně informovat příslušný finanční úřad a to nejpozději do 15 dní od proběhnutí změny.
